Pracovní skupina pro soudobé environmentální dějiny
Pracovní skupina pro soudobé environmentální dějiny se zabývá vývojem životního prostředí v Československu ve druhé polovině 20. století. V dobové terminologii vnímáme tuto proměnu jako proměnu „přírodního prostředí“ v „životní prostředí“ nové, komunistické společnosti. Cílem pracovní skupiny je proto zaměřit se na různé aspekty praktické i vědecké politiky ve vztahu k přírodě a k podmínkám života společnosti v tomto prostředí.
Pracovní skupina spolupracuje či se přímo podílí na činnosti Dílny environmentálních dějin, neformálního uskupení humanitních vědců různých oborů a specializací, kterým je blízký interdisciplinární přístup environmentálních dějin a kteří se přímo či nepřímo věnují výzkumným problémům spjatým s environmentální problematikou.
Výzkumný tým
vedoucí: Janáč Jiří
Čížová Júlia, Ďurčo Michal, Loučová Petra, Olšáková Doubravka, Spurný Matěj
Současné projekty a badatelské priority oddělení
Pracovní skupina a její výzkum se soustředí především kolem grantového projektu Doubravky Olšákové Stalinský plán přetvoření přírody v Československu (1948–1964), na kterém spolupracují Jiří Janáč se svým tématem Sporu o vodu: Kontinuity a diskontinuity ve vývoji československého vědeckého diskurzu o vodním hospodářství a v navazujícím podprojektu věnovaném tématice vzniku specifických vodních děl typu Nové Mlýny, a dále také Michaela Kůželová, která se v duchu „nuclear imaginery“ věnuje otázce vnímání jaderné energetiky v poválečném Československu. Dalšími spolupracovníky jsou Valentina Fava se svým projektem From Sovietization to European Integration: Foreign Technology, Networks, Actors in the Modernization of Socialist and Post Socialist Car Manufacturing a Matěj Spurný, který se zabývá transformací českého pohraničí, jež se po roce 1945 stalo laboratoří moderní společnosti i nového přístupu ke krajině (Most do budoucnosti. Laboratoř socialistické modernity na severu Čech, 2016).